Víla

Druhá tráva

1:JdD#e po skosený trG#ávD#ě a jde tak, jak se to pG#íšD#e:
s větrem v zFmádech, s kytkou v hlBmavě,Fm    C dFmůstojně a tBmiše,Fm 
a z polí slD#ítají se ptG#ácD#i a kBaždej z nich jí vD#ěřBí,
G#ona se pak vrDacG#í a má v D#rukou jejich G#peD#ří.
2:JD#e to můj člověk s hlavou v kG#řížD#i, umírající v hG#orkD#u,
můj plakát na Fmirefýži i má socha u New BmiYorkFmiu,
je to G#můj voják beze jDG#na, i tD#en parník v ústíG# NěD#vy,
jG#e to jediná má DžeG#na, jenže tD#a, která toG# nD#eví.
*:Místo k nCmí však mířím nFměkamCm, kde je ten, co se tak vztFmeká,Cm 
že ta hrDůza, kterou F#čekDám, není G#ta, která mě DčekG#á.
3:Ten můj pocit nemá hranic, ta má víra bez rezervy,
že už nezmůžu se na nic, ani na pevný nervy,
natož na nějakou vílu, a že už nevím, o co kráčí,
třeba nemám sílu, a třeba mi to stačí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:30.087+00:00
Datum poslední změny :2017-07-16T16:19:58.379864+00:00
Výsledky hledání: